Měď
Meissnerův jev
Supravodiče se poměrně zvláštním způsobem chovají v magnetickém poli jiného magnetu, magnetické pole se snaží ze sebe vypudit. Od magnetu se odtlačují a jednoduše jsou uvést do takového stavu, že supravodič nad magnetem levituje (a nebo naopak).
Na záznamu je vidět proces chlazení supravodiče kapalným dusíkem a následná levitace malého magnetu nad supravodičem. Magnetek levituje, otáčí se a pomalu se pokrývá krystalky ledu ze vzdušné vlhkosti.
Reakce iontů Cu2+ s amoniakem
Roztok amoniaku (NH3) reaguje poměrně zajímavým (a efektním) způsobem s roztokem měďnatých kationtů. Roztok amoniaku má zasadité pH, po přidání malého množství amoniaku dojde k lokálnímu zvýšení pH roztoku a vytvoří se světle modrý nerozpustný hydroxid měďnatý.
Cu2+ + 2 NH4OH -> Cu(OH)2 + 2 NH4+
Jakmile je ale koncentrace amoniaku větší, dojde k reakci hydroxidu měďnatého se 4 molekulami amoniku za vzniku kompolexní částice - tetraamminměďnatého kationtu, který je tmavě modrý a ve vodě rozpustný. Původně vzniklá sraženina se rozpustí.
Cu(OH)2 + 4 NH3 -> [Cu(NH3)4]2+ + 2 OH-
Aby byly patrné změny roztok - sraženina - roztok, byl experiment natočen na rychloběžnou kameru při 400 fps a následně 16× zpomalen.
Schweizerovo činidlo slow-motion
Schweizerovo činidlo je roztok hydroxidu tetraamminměďnatého ( [Cu(NH3)4](OH)2) v amoniaku. Jedná se o tmavě modře zbarvenou kapalinu, která má poměrně unikátní schopnost rozpouštět celulózu (vlákninu). Roztok celulózy ve Schweizerově činidle je ale stálý v silně bazickém prostředí, jakmile se roztok nalije do kyseliny, dojde k opětovnému vysrážení celulózy. Tímto způsobem je možné celulózu přepracovávat do podoby vláken (viskóza známá z oděvního průmyslu, či vaty) nebo jemného prášku.
Natočeno rychloběžnou kamerou při rychlosti 100 fps (4× zpomaleno).
Krystalizace CuSO4.5H2O time-lapse
Pentahydrát síranu měďnatého, neboli modrá skalice, je jednou z poměrně běžně dostupných chemikálií, která se používá jako prostředek proti plísním, mechům a řasám. Je poměrně dobře rozpustná ve vodě a pokud necháme nasycený roztok volně odpařovat na vzduchu, můžeme se dočkat pěkně velkých krystalů.
Časosběr - zrychleno 22500× (jeden snímek za 15 minut).
Plamenová zkouška - měď - Slow-motion
Emise barevného světla je dána vhodným uspořádáním energetických hladin v těchto atomech. V plameni dochází nejprve k excitaci elektronu (jeho přeskoku na vyšší energetickou hladinu). Při návratu elektronu zpět na svou původní hladinu je vyzářena energie, která odpovídá rozdílu těchto dvou hladin a může spadat do oblasti viditelného světla.
Na videu je vidět typická modrá barva plamene, kterou způsobuje měd v přítomnosti chloru. Za jiných podmínek může měď barvit plamen i na zeleno.
Natočeno rychloběžnou kamerou při rychlosti 1200 fps (48× zpomaleno).
Reakce amoniaku s roztokem měďnatých iontů
Vznik nerozpustných křemičitanů
Při reakci rozpustných nikelnatých, kobaltnatých a měďnatých solí s roztokem vodního skla (křemičitan sodný) dochází ke vzniku nerozpustných křemičitanů těchto prvků. Ty vznikají ve formě různých útvarů připomínajících krápníky nebo dokonce rostliny. Tato reakce je také známá jako "chemikova zahrádka".