Supravodiče jsou speciální materiály, které nemají žádný vnitřní odpor. Do supravodivého stavu se může dostat  poměrně velké množství kovů, stačí je jen zchladit na dostatečně nízkou teplotu (teploty blízko absolutní nuly).  Kromě tohoto se dnes vyrábějí i tzv. vysokoteplotní supravodiče. Jde většinou o materiály podobné keramice, které (ač samy nevodivé) předházejí do supravodivého stavu již při teplotách kapalného dusíku (-196 °C). Takovým materiálem je označovaný jako YBaCuO, tedy směsný oxid yttria, baria a mědi.

Supravodiče se poměrně zvláštním způsobem chovají v magnetickém poli jiného magnetu, magnetické pole se snaží ze sebe vypudit. Od magnetu se odtlačují a jednoduše jsou uvést do takového stavu, že supravodič nad magnetem levituje (a nebo naopak).
Na záznamu je vidět proces chlazení supravodiče kapalným dusíkem a následná levitace malého magnetu nad supravodičem. Magnetek levituje, otáčí se a pomalu se pokrývá krystalky ledu ze vzdušné vlhkosti.

Roztok amoniaku (NH₃) reaguje poměrně zajímavým (a efektním) způsobem s roztokem měďnatých kationtů. Roztok amoniaku má zasadité pH, po přidání malého množství amoniaku  dojde k lokálnímu zvýšení pH roztoku a vytvoří se světle modrý nerozpustný hydroxid měďnatý.

Cu²⁺ + 2 NH₄OH -> Cu(OH)₂ + 2 NH₄⁺

Jakmile je ale koncentrace amoniaku větší, dojde k reakci hydroxidu měďnatého se 4 molekulami amoniku za vzniku kompolexní částice - tetraamminměďnatého kationtu, který je tmavě modrý a ve vodě rozpustný. Původně vzniklá sraženina se rozpustí.

Cu(OH)₂ + 4 NH₃ -> [Cu(NH₃)₄]²⁺ + 2 OH^-

Aby byly patrné změny roztok - sraženina - roztok, byl experiment natočen na rychloběžnou kameru při 400 fps a následně 16× zpomalen.

Střelný prach je jemně rozemletá směs dřevěného uhlí, dusičnanu draselného. Pokud je tato směs volně nasypaná na podložku a zapálena, mírumilovně (i když poměrně rychle) shoří. Jinak tomu je, pokud je střelný prach zapálen uvnitř nábojnice ve střelné zbrani nebo v malé plastové zkumavce, která nábojnici napodobuje. Díky uzavřenému prostoru začne ihned po zapálení uvnitř zkumavky prudce narůstat tlak, jak přibývají  zplodiny hoření. Také teplo vznikající při reakci se kumuluje uvnitř a přispívá ke zrychlování rakce. V okamžiku, kdy je uvnitř zkumavky (nábojnice) tlak natolik vysoký, že ho nedokáží stěny zkumavky vydržet, zkumavka praskne, a do okolí se rozletí zbytky střelného prachu, který nestihl shořet. V případě nábojnice dojde k vystřelení náboje.

Natočeno rychloběžnou kamerou při 10 000 fps (400× zpomaleno).

Na záznamu je jasně patrné, že nejprve se chemická reakce pomalu šíří skrz střelný prach, rychlost šíření ale rychle roste až zkumavka vybuchne.

Černý střelný prach je směs dřevěného uhlí, síry a dusičnanu draselného. Při průmyslové výrobě střelného prachu se tyto ingredience dlouhé hodiny melou, lisují a následně drtí, aby došlo k dokonalému promísení.
Pokud jednotlivé ingredience pouze volně sesypeme a vzniklou směs zapálíme, dostaneme střelný prach, který hoří jen pomalu a nevybuchuje.

Natočeno rychloběžnou kamerou při 600 fps (24× zpomaleno).

Na záznamu je dobře videtelné pomalé přesouvání reakční zóny  a velkého mnéžství pevných produktů hoření (bílý dým).

Černý střelný prach je směs dřevěného uhlí, síry a dusičnanu draselného. Při průmyslové výrobě střelného prachu se tyto ingredience dlouhé hodiny melou, lisují a následně drtí, aby došlo k dokonalému promísení. Toto zajištuje jeho snadnou zapalitelnost a vysokou rychlost hoření.
Tento střelný prach uzavřený v nábojnici rychle přechází od hoření k explozi, ale volně sypaný na podložce pouze poklidně shoří za vývinu velkého množství pevných produktů hoření (dým).


Natočeno rychloběžnou kamerou při 2000 fps (80× zpomaleno).

Schweizerovo činidlo je roztok hydroxidu tetraamminměďnatého ( [Cu(NH₃)₄](OH)₂) v amoniaku. Jedná se o tmavě modře zbarvenou kapalinu, která má poměrně unikátní schopnost rozpouštět celulózu (vlákninu). Roztok celulózy ve Schweizerově činidle je ale stálý v silně bazickém prostředí, jakmile se roztok  nalije do kyseliny, dojde k opětovnému vysrážení celulózy. Tímto způsobem je možné celulózu přepracovávat do podoby vláken (viskóza známá z oděvního průmyslu, či vaty) nebo jemného prášku.

Natočeno rychloběžnou kamerou při rychlosti 100 fps (4× zpomaleno).

Kapalný oxid dusičitý  se používá jako okysličovadla pro raketová paliva na různých plavidlech mimo zemskou atmosféru. Výhodou tohoto okysličovadla (oproti například kapalnému kyslíku) je, že raketový motor se nemusí nijak startovat, zapalovat.

Ihned poté co přijde do styku kapalný NO₂ a palivo (v našem případě anilin, v případě kosmických plavidel je to dimethylhydrazin) dojde k samovolnému zažehnutí reakce.

Záznam hoření "malého raketového motorku ve zkumavce" je ve skutečném čase. Hoření porovnejte se zpomaleným (slow-motion) záznamem: https://youtu.be/ev0KIerrsYc.

Kapalný oxid dusičitý se používá jako okysličovadla pro raketová paliva na různých plavidlech mimo zemskou atmosféru. Výhodou tohoto okysličovadla (oproti například kapalnému kyslíku) je, že raketový motor se nemusí nijak startovat, zapalovat.
Ihned poté co přijde do styku kapalný NO₂ a palivo (v našem případě anilin, v případě kosmických plavidel je to dimethylhydrazin) dojde k samovolnému zažehnutí reakce.

Záznam hoření "malého raketového motorku ve zkumavce" je natočen rychloběžnou kamerou při 2000 fps (80× zpomaleno). Jak vypadá tento pokus v reálném čase se můžete podívat zde: https://youtu.be/3ohr21Ga5zc.

Dusík je plyn, který tvoří asi 80 % atmosféry země. Pokud ale budeme dostatečně snižovat teplotu, je možné tento plyn zkapalnit - vznikne nám kapalný dusík - nebo dokonce vykrystalizovat - pevný dusík.

Při smísení kapalného oxidu dusičitého s anilinem dochází k okamžitému zapální a hoření. Směsi organických látek obsahujících dusík (např. dimethylhydrazin) s kapalným oxidem dusičitým se využívají v raketových motorech v kosmu, kde není možné zapálit motor jiným způsobem.

Video ukazuje reálnou rychlost reakce.

Při smísení kapalného oxidu dusičitého s anilinem dochází k okamžitému zapální a hoření. Směsi organických látek obsahujících dusík (např. dimethylhydrazin) s kapalným oxidem dusičitým se využívají v raketových motorech v kosmu, kde není možné zapálit motor jiným způsobem.

Video je 80× zpomaleno.

Nitrocellulosa je vlastně cellulosa, do jejíž molekuly byly chemicky navázány zbytky kyseliny dusičné. To rapidně mění její vlastnosti. Jedná se o pevnou látku s nejnižší teplotou vzplanutí. Samovolně začne hořet po ohřátí na teplotu asi 180 °C. Po dopadu na horkou plotýnku chomáček nitrocellulosy ihned chytne.