Pojmenován podle Niobe, dcery krále Tantala.

Niob je stříbřitě šedý kujný kov. Z chemického hlediska je velmi podobný tantalu - toto komplikovalo objev a izolaci těchto prvků. Na vzduchu je niob stálý, potahuje se modrošedou vrstvičkou oxidů.

Niob je v zemské kůře asi desetkár méně rozšířen, než jeho soused ve skupině vanad. Jeho množství je možné srovnávat s prvky jako je dusík nebo lithium. Vzhledem k chemické podobnosti niobu a tantalu se tyto dva prvky vždy nacházejí pohromadě. Nejdůležitějším nerostem je tantalit. Niob se vyskytuje na četných místech, ale jen velmi vzácně bohatší ložiska.

Výroba niobu není příliš rozšířená. Hlavním problémem při výrobě je separace niobu od tantalu. Nejprve se kovy extrahují z rozemleté rudy kyselinou, následně se dělí na základě rozpustnosti svých sloučenin. Následně se niob pražením převádí na oxid, který se redukuje uhlíkem nebo sodíkem.

Niob slouží k výrobě řady korozivzdorných ocelí odolných vůči vysokým teplotám. Slitina niobu se zirkoniem se používá pro výrobu supravodivých magnetů.

Prvky niob a tantal byly objeveny zároveň v jednom vzorku rudy. Vzhledem k obtížím s jejich objevem byl jeden prvek pojmenován podle řeckém králi Tantalovi, druhý pak po jeho dceři Niobe.
V americe se niob označuje jménem kolumbium. Toto označení pochází z doby, kdy byl tento prvek objeven.