Zatímco evropští alchymisté se zabývali hlavně pokusy o přeměnu běžných kovů ve zlato, čínští alchymisté se pokoušeli o vytvoření preparátu prodlužující život. V rámci svého bádání ale dospěli k preparátu, který dokáže život rapidně zkrátit. Pro směs dusičnanu draselného, síry a dřevěného uhlí se postupně vžilo označení střelný prach.

Střelný prach je jemně rozemletá směs dřevěného uhlí, dusičnanu draselného. Pokud je tato směs volně nasypaná na podložku a zapálena, mírumilovně (i když poměrně rychle) shoří. Jinak tomu je, pokud je střelný prach zapálen uvnitř nábojnice ve střelné zbrani nebo v malé plastové zkumavce, která nábojnici napodobuje. Díky uzavřenému prostoru začne ihned po zapálení uvnitř zkumavky prudce narůstat tlak, jak přibývají  zplodiny hoření. Také teplo vznikající při reakci se kumuluje uvnitř a přispívá ke zrychlování rakce. V okamžiku, kdy je uvnitř zkumavky (nábojnice) tlak natolik vysoký, že ho nedokáží stěny zkumavky vydržet, zkumavka praskne, a do okolí se rozletí zbytky střelného prachu, který nestihl shořet. V případě nábojnice dojde k vystřelení náboje.

Natočeno rychloběžnou kamerou při 10 000 fps (400× zpomaleno).

Na záznamu je jasně patrné, že nejprve se chemická reakce pomalu šíří skrz střelný prach, rychlost šíření ale rychle roste až zkumavka vybuchne.

Methan je bezbarvý hořlavý plyn lehčí než vzduch, tvoří podstatnou část zemního plynu.

Při pokusu na videu se nechá methan probublat vodou se saponátem, vznikne pak pěna plná methanu. Tu je pak možné zapálit i volně na ruce, protože voda pohlcuje teplo vznikající při hoření.

CH₄ + 2 O₂ -> CO₂ + 2 H ₂ O

Natočeno rychloběžnou kamerou při 600 fps (24× zpomaleno).

Schweizerovo činidlo je roztok hydroxidu tetraamminměďnatého ( [Cu(NH₃)₄](OH)₂) v amoniaku. Jedná se o tmavě modře zbarvenou kapalinu, která má poměrně unikátní schopnost rozpouštět celulózu (vlákninu). Roztok celulózy ve Schweizerově činidle je ale stálý v silně bazickém prostředí, jakmile se roztok  nalije do kyseliny, dojde k opětovnému vysrážení celulózy. Tímto způsobem je možné celulózu přepracovávat do podoby vláken (viskóza známá z oděvního průmyslu, či vaty) nebo jemného prášku.

Natočeno rychloběžnou kamerou při rychlosti 100 fps (4× zpomaleno).

Při opatrné přípravě roztoku octanu sodného lze připravit takový roztok, který obsahuje více rozpuštěné látky než by mělo být za dané teploty možné  (tzv. přesycený, nebo podchlazený roztok. Látka v roztoku nemůže zkrystalizovat, dokud nemá vhodné krystalizační centrum (škrábanec na skle, krystalek pevné látky). Jakmile, se roztok dostane do kontaktu s vhotným zárodkem, dojde k velmi rychlému vykrystalizování celého roztoku.

Krystalizace přesyceného roztoku je proces exotermní, směs se samovolně zahřívá. Tohoto se využívá v zahřívacích polštářcích.

Rychlost záznamu není upravena, růst krystalů je pozorovatelný pouhým okem.

Kapalný oxid dusičitý se používá jako okysličovadla pro raketová paliva na různých plavidlech mimo zemskou atmosféru. Výhodou tohoto okysličovadla (oproti například kapalnému kyslíku) je, že raketový motor se nemusí nijak startovat, zapalovat.
Ihned poté co přijde do styku kapalný NO₂ a palivo (v našem případě anilin, v případě kosmických plavidel je to dimethylhydrazin) dojde k samovolnému zažehnutí reakce.

Záznam hoření "malého raketového motorku ve zkumavce" je natočen rychloběžnou kamerou při 2000 fps (80× zpomaleno). Jak vypadá tento pokus v reálném čase se můžete podívat zde: https://youtu.be/3ohr21Ga5zc.

Při pokusu nazývaném "Tančící oheň"  je zapálen methan zkapalněný ve zkumavce a následně jsou kapičky hořícího methanu rozlity po podložce. Kapalný methan se při pokojové teplotě intenzivně odpařuje, kapičky methanu se vznášejí na vrstvičce plynného methanu a  odpařený methan nad kapičkou hoří. Díky nízké teplotě kapiček methanu nedochází k zahřívání podložky a nehrozí zapálení okolních předmětů.

Pokus byl natočen rychloběžnou kamerou při 500 fps (20× zpomaleno).

Při opatrném ochlazování horkého nasyceného roztoku octanu sodného lze připravit takový roztok, který obsahuje více rozpuštěné látky než by mělo být za dané teploty možné (tzv. přesycený, nebo podchlazený roztok. Látka v roztoku nemůže samovolně zkrystalizovat, dokud nemá vhodné krystalizační centrum (škrábanec na skle, krystalek pevné látky, nečistota). Jakmile, se roztok dostane do kontaktu s vhotným zárodkem, dojde k velmi rychlému vykrystalizování celého roztoku.

V případě tohoto pokusu došlo k naočkování podchlazeného roztoku ještě před tím, než se kapalina dotkla krystalu octanu sodného připraveného na petriho misce. Krystalizačním centrem zde byl pravděpodobně škrábanec na skle.

Krystalizace přesyceného roztoku je proces exotermní, směs se samovolně zahřívá. Tohoto se využívá v zahřívacích polštářcích.

Rychlost záznamu není nijak upravena, růst krystalů je pozorovatelný pouhým okem.

Směs označovaná jako střelný prach je lidstvu známá již více než 1000 let. Jedná se o rychle hořící až vybuchující směs síry, dřevěného uhlí a dusičnanu draselného.

Při smísení kapalného oxidu dusičitého s anilinem dochází k okamžitému zapální a hoření. Směsi organických látek obsahujících dusík (např. dimethylhydrazin) s kapalným oxidem dusičitým se využívají v raketových motorech v kosmu, kde není možné zapálit motor jiným způsobem.

Při smísení kapalného oxidu dusičitého s anilinem dochází k okamžitému zapální a hoření. Směsi organických látek obsahujících dusík (např. dimethylhydrazin) s kapalným oxidem dusičitým se využívají v raketových motorech v kosmu, kde není možné zapálit motor jiným způsobem.

Video je 80× zpomaleno.

Tento trik se využívají filmoví pyrotechnici, když potřebují vytvořit něco podobného atomovému hřibu.

Z moždíře se pomocí směsi označované jako flash-prach vystřelí do vzduchu hořlavina (benzín). Hořlavina rozprášená ve vzduchu chytne od zbytků hořícího flash-prachu a vytvoří ohnivý hřib.