calx, calcis (Gr.) = vápno

Vápník je stříbrolesklý měkký kov. Na vzduchu není příliš stálý, pokrývá se vrstvičkou oxidů a nitridů. Je ale stálejší než Sr a Ba. S vodou reaguje za pomalého vývoje vodíku. Sloučeniny vápníku mají většinou bílou barvu. Těkavé soli vápníku barví plamen na oranžovo.

Vápník je pátým nejrozšířenějším prvkem v zemské kůře. Velké plochy zemského povrchu tvoří usazeniny CaCO₃, původně biologického původu. Tato ložiska obsahují převážně kalcit nebo aragonit. Mezi další významné minerály obsahující vápník patří sádrovec (CaSO₄^.2H₂O), anhydrit (CaSO₄), fluorit (CaF₂)a apatit (Ca₅(PO₄)3F.

Vápník se vyrábí elektrolýzou roztaveného CaCl₂ (ten je vedlejším produkterm při výrobě sody Solvayovým způsobem).

Kovový vápník se přidává do různých slitin hliníku a hořčíku, kde zlepšuje vlastnosti výsledné slitiny. Využívá se i při výrobě oceli, kdy na sebe váže O, S a P. Kovový vápník se také využívá jako redukční činidlo při výrobě různých kovů z jejich sloučenin.
Sloučeniny vápníku jsou základem celého stavebního průmyslu, vápnem počínaje, sádrou konče.

Vápenaté ionty se využívají v organizmu jako přenašeče nervového vzruchu, umožňují svalové stahy.