ioeidés (Gr._{) = fialový}

Jod tvoří jehlicovité, lesklé, fialové krystaly. Jedná se o látku, která za normálních podmínek poměrně rychle sublimuje, a tak v uzavřeném prostoru můžeme pozorovat fialové páry. Jód je reaktivní látka, organické materiály, které se dostanou do blízkosti jódu, zhnědnou.

Zastoupení jodu v zemské kůře je ještě menší než u předchozích halogenů. Stejně jako ostatní halogeny je jód příliš reaktivní na to, aby se mohl vyskytovat v přírodě v elementární formě. Původně byly zdrojem jodu mořské řasy, nyní se jód získává vody ze slaných jezer. V přírodě se vyskytuje jód ve formě jodidů jen zřídka, daleko častěji je ve formě jodičnanů.

Elementární jód se získává ze solanek obsahující větší množství jodidů jejich oxidací plyným chlorem. Vzniklý jód je z reakce odstraněn přesubliomováním a sublimací je i přečištěn.

Většina jódu se dále zpracovává na různé organické molekuly. Část se zpracovává na anorganické látky jako je KI.

Zajímavé je využití AgI jako krystalizačních zárodků pro vyvolávání deště. Raketa naplněná malými krystalky AgI se vystřelí do mraku, kde krystalky fungují jako nukleační centra na kterých začnou vznikat kapičky vody. Tím se spustí déšť.