Gallia (Ln.) = Francie

Gallium je stříbřitě lesklý kov s namodralým nádechem. Jeho zvláštností je, že má nízkou teplotu tání (necelých 30 °C). Dá se například roztavit jen tím, že ho vezmeme do ruky.

Gallium je v zemské kůře poměrně málo zastoupen, jeho zastoupení je přibližně stejné jako u Li, Pb či N. Gallium se nalézá například ve vzácném minerálu germanitu, nemá ale žádný minerál, kde by byl převládajícím prvkem. V minerálech vždy doprovází Zn, Al a Ge.

Gallium se získává jako vedlejší produkt při výrobě hliníku. Po přečištění a koncentraci alkalických louhů vzniklých při výrobě hliníku se kovové gallium získává elektrolyticky.

Hlavní využití gallia je při výrobě polovodíčů, tranzistorů, diod a laserů. Poslední dobou také slitiny gallia nahrazují rtuť a amalgámy například v zubních plombách a teploměrech.

Gallium bylo předpovězeno D. I. Mendělejevem. Ten dokázal jetě před objevem vlastního prvku velmi přesně předpovědět jaké bude mít vlasnosti. Mendělejev tento prvek označoval jako Eka-aluminium
Slitina označovaná jako GALINSTAN (Ga, In, Sn) je kapalná v širokém rozmezí teplot, pouzívá se místo rtuti do teploměrů.