chroma (Gr.) = barva (podla barevných sloučenin chromu)

Chrom je stříbřitě bílý, velmi lesklý, křehký kov. Je mimořádně odolný vůci obvyklým korosivním látkám díky tomu, že se rychle pasivuje vrstvičkou inertních oxidů.

Chrom je prvek poměrně rozšířený v zemské kůře, jeho množství se dá srovnávat třeba s chlorem nebo vanadem. Jedinou významnou rudou chromu je chromit (FeCr₂O₄), dalšími minerály obsahující velké množství chromu jsou krokoit (PbCrO₄) a chromový ork (Cr₂O₃). Malé množství chromu se nachází také v drahokamech smaragdu a rubínu, kterým propůjčuje jejich typickou barvu.

Kovový chrom se vyrábí posloupností reakcí, nejprve se z horninvy získá chroman sodný tavením s NaOH. Chroman se následně redukuje uhlíkem na oxid chromitý, který se dále redukuje hliníkem nebo křemíkem. Velké využití má také ferrochrom, který se získává redukcí minerálu chromitu koksem v eletktrické peci.

Hlavní použití chromu je na výrobu korozivzdorných ocelí, případně na úpravu povrchů kovů chromováním. Využívá se toho, že chrom je na vzduchu stálý a nekoroduje.

Stopová množství chromu v rubínu a smaragdu zapříčiňuje typickou barvu těchto drahokamů.
Název chrom si tento prvek zasloužil kvůli tomu, že jeho sloučeniny mají mnoho různých barev v závislosti na oxidačním čísle kovu.